aneb divočáci v divočině.

  Už několik let se na naší škole Den Země nejen slovem připomíná, ale také prakticky "oslavuje". Je jasné, že praktickou oslavou se rozumí udělat pro naši matičku Zemi něco konkrétního a užitečného. 9. A tentokrát vyrazila do lesa ke Kamenici. Začali jsme cestou autobusem na Březovou. Tady na nás čekal pan inženýr Schubert a mohli jsme vyrazit. Nebylo to ovšem jen tak, protože se náhle z jeho batohu vynořily mapky a busoly. Po mnohém rozmýšlení (a hlavně po silnici) jsme se dostali k cíli cesty, k vytěžené prudké stráni kousek od Kamenice. Naším úkolem bylo vyčistit co možná největší kus stráně, aby se na ní mohly sázet nové stromky.

  "S chutí do toho, půl je hotovo",  říká známé přísloví. Takže jsme se vrhli do práce - s chutí větší či menší. Všichni jsme okamžitě zjistili, že práce v lese není opravdu žádná legrace, ale dost velká zabíračka. Někoho námaha motivovala k usilovnější činnosti, někdo začal časem trošku polevovat, ale společně jsme dotáhli dílo ke zdárnému konci.

  Při pauzách nám pan inženýr vykládal o lesním hospodářství, způsobu těžby, problémech s tím spojených, ale i o tom, která zvířata můžeme v našem nejbližším okolí potkat. Pevně věřím, že den strávený fyzickou prací na čerstvém vzduchu všem účastníkům prospěl.