Ve fotogalerii už najdete první fotky.

   Osm krásných dní ve Weißenstadtu. Také osm dní naplněných intenzivní činností – bez přehánění od rána do večera. Ještě předtím několik měsíců společné práce, která byla bezpodmínečně nutná k tomu, aby se dílo podařilo. Konečně jsme u toho základního, u díla.

  Jak už se stalo na naší škole tradicí, po dvou letech uplynuvších od minulého mezinárodního projektu nadešel čas na projekt další. Jen pro vysvětlení, dvouletý interval se odvíjí od ročníku, který právě vyučuje náš kolega Karl-Heinz Lorenz z Dörfles-Esbachu. Dostane žáky ve třetí třídě, to je rok „malého“ setkání, a pokračuje s nimi do čtvrté třídy, kdy se spolu s námi vrhne do „velkého“ projektu. Velký projekt je vždy korunován společným vystoupením našich a německých žáků (jen pro připomenutí, první projekt byla Fascinace kameny, druhý muzikál Ptačí svatba, třetí se jmenoval Jedno nebe nad námi všemi, čtvrtý byl věnován tématu Pohádky). Nyní tedy nastal okamžik dalšího tématu a kolega Lorenz vybral opět muzikál. Jmenuje se Tabaluga aneb putování za rozumem a jeho autorem je známý německý rocker Peter Maffay.

   Už na začátku jsme se dohodli, že písničky nacvičíme doma. Proto se začala od října scházet skupina třiceti dětí, které se měly na projektu podílet. Nácvik písniček nebyl jediným smyslem společných schůzek. Vzhledem k tomu, že „projektanti“ tvořili průřez od třetího do sedmého ročníku, bylo zapotřebí, aby se nejdřív poznali sami. To se docela podařilo a při společném pobytu jsme byli všichni jedna velká parta. Tím myslím i pětadvacítku dětí z Německa.

   Za těch osm let spolupráce samozřejmě získal zkušenosti i tým dospělých. Bez nich a jejich nadšení by se žádný společný projekt nezrodil. Ze Sokolova jsme pořád stejná parta – zástupkyně ředitele ZŠ Brigitta Havelková, dvě učitelky – Iva Vacková a Hana Plachá a bývalý zástupce ředitele Horst Gerber, bez kterého si účast na projektu vůbec nedokážeme představit. Z německé strany je duší organizátorského týmu Karl-Heinz Lorenz, jeho doprovod se obvykle obměňuje. V prvních projektech bylo téměř veškeré úsilí zaměřeno na činnosti týkající se představení. Část dne děti věnovaly workshopům, tj. rukodílnám, kde vyráběly různé věci podle tématu projektu – upomínková trička, tašky či polštářky, obrázky, mozaiky apod. Ve zbývajícím čase se nacvičovalo představení. Postupně jsme přešli na trochu jiný model. Samozřejmě, nácvik představení je pořád to nejdůležitější. V dílnách jsme však spojili vždy několik činností, takže rychlejší děti měly pořád co dělat a nenudily se a pomalejší děti pracovaly na tom, co se jim nejvíc líbilo. Jediná dílna, kterou museli projít všichni, bylo malování polštářů, aby si všichni odvezli domů upomínku na pobyt ve Weißenstadtu. Ušetřený čas jsme věnovali výletům. Prolezli jsme skalní labyrint v Louisenburgu, prošli se lesem od pramenů Ohře směrem na Sokolov a čtyři hodiny jsme strávili v muzeu Egerlandska v Marktredwitzu, kde pro nás měli připravený zajímavý program na téma Stravování kdysi a dnes. Myslím, že pohled na talíř s dětským přídělem z roku 1945 přiměl leckoho k zamyšlení.

   Cena za osm dní pobytu a činnosti ve škole v přírodě je víc než slušná – 50 euro. To je možné samozřejmě jen díky dotacím, především díky příspěvku z Česko-německého fondu budoucnosti.

   V sobotu 21. května „to“ vypuklo. „To“ znamená představení. Ze Sokolova přijely dva autobusy a ještě řada osobních aut s diváky, totéž z Dörfles-Esbachu. Muzikál byl krásný, veselý, dojemný, barevný, všichni účinkující dali do svých výkonů vše. Diváci se smáli, někdo uronil i slzičku dojetí. Nádhernou odměnou pro nás všechny, kteří jsme se na projektu podíleli, byl bouřlivý potlesk.

   Projekt Tabaluga skončil. Ať žije……..co jiného než další projekt.