Pořádat v závěru školního roku sportovní den se stalo již každoroční tradicí. Ten letošní proběhl v úterý 24. června. Počasí nám vyloženě přálo, od rána se na nás usmívalo sluníčko, a tak dobrá nálada a chuť zvítězit sálala z většiny z nás.

Soutěžilo se v několika disciplínách, kde každá třída měla za úkol vybrat mezi svými žáky právě ty nejlepší zástupce, kteří chtěli pro svou třídu získat nejvyšší možný počet bodů.

Každá třída byla barevně sladěna do stejných triček a měla svou třídní vlajku. Jednotlivé týmy si měly svůj název zvolit podle oblíbeného jídla.

Tento den bychom těžko hledali třídy jako například VII. A či IX. C, dnes jsme mohli ve sportovním klání sledovat pouze „Cukrové vaty“, „Zmrzlinky“, „Nadívané labutí krky“, „Jitrničky“, „Čabajková lízátka“, „Gumídky“, „Bon pari“, „Volská voka“, „Tatranky“ nebo „Hrozny“.

I soutěžní disciplíny měly netradiční názvy:

„Kolečková štafeta“ spočívala v tom, že jeden závodník, převážel druhého v zahradním kolečku a na trati docházelo k několika výměnám vždy alespoň jednoho člena posádky. Toto zápolení bylo zajímavé sledovat, protože každý účastník měl opravdu plné ruce práce! Ten, co vezl kamaráda, musel běžet co nejrychleji, ale i vezoucí se člen posádky musel dobře zvládnout divokou jízdu a udržet se ve vozidle!

„Míček na pálce“ - soutěžící měli za úkol co nejrychleji proběhnout jednoduchou překážkovou dráhu s tenisovou pálkou, na které bylo nutné udržet míček. Nebylo to vůbec lehké, vždyť míček je kulatý a téměř každý závodník byl nucen se vrátit na start a začít znovu vždy, jakmile mu míček z pálky spadl.

„Přenos raněného“ - spolužáci vytvořili tým, dva přenášeli jednoho na „stoličce“, probíhali dráhu a na určitých úsecích muselo dojít k výměně jednoho ze závodníků.

„Petangue“ - tři závodníci z každého družstva měli za úkol se hodem vrhačskou koulí co nejvíce přiblížit ke kouli neutrální. Zde byla nutná přesnost, ale také trocha štěstí. Spoluhráč mohl právě jinému týmu kouli posunout svým hodem k určenému cíli nebo naopak kouli posunout dále od koule neutrální.

„Skok z místa“ – disciplína pro družstva o pěti žácích probíhala tak, že po skoku prvního skáče z místa doskoku druhý, pak z místa doskoku druhého skáče třetí …. Vítězí to družstvo, které doskáče nejdále.

„Trakař“ je známá soutěž, kdy dva spolužáci utvoří trakař a snaží se co nejrychleji projet vyznačenou trasou, kde ale musí dojít k několika výměnám členů družstva. Na některých už je znát únava, ale povzbuzování spolužáků je natolik hlasité, že každý chce být tím nejlepším!!!!!

„Slalom svázaných nohou“ – název soutěže je všem asi srozumitelný, ale při našem sportovním klání proběhla tato disciplína poněkud netradičně - bez svázání nohou, neboť pořadatel soutěže pan učitel Vokáč zapomněl přinést dosti důležitou pomůcku, kterou by se končetiny mohly svázat. A tak se závodníci po celou dobu překonávání trasy museli pevně držet, propletené ruce se zkrátka nesměly pustit, jinak se soutěžící museli vrátit zpátky na start.

Poslední disciplína, kterou byla „Klasická štafeta“, dokázala všem, že každý z nás má určité skryté rezervy, neboť někteří závodníci i přes únavu a sálající slunce nad hlavou běželi jako vítr a naše povzbuzování bylo slyšet dosti daleko!

Pak přišel okamžik vyhlašování vítězů. Na tvářích žáků bylo v tuto chvíli patrné napětí, které se střídalo s radostí a spokojeností. Celé soutěžní dopoledne se dá shrnout do velmi výstižné věty: „Když všichni táhnou za jeden provaz, je vidět síla!“

Třešničkou na dortu bylo tradiční volejbalové utkání „deváťáků“ proti učitelům. Ani letos se ale žákům devátých tříd nepodařilo učitele porazit. Snad někdy příště budou mít více štěstí a nad učiteli konečně zvítězí.

Bylo to moc pěkné.

Ve středu 25. června nas ještě čekalo „Loučení vycházejících žáků“, ve čtvrtek 26. června „Poslední zvonění“ a v pátek dostali všichni žáci vysvědčení.

Přejeme hezké prázdniny, užijte si krásného léta, všichni si odpočiňte a v září nashledanou!

Zdeňka a Jára Karasovi

Fotografie naleznete ve fotogalerii "Spotovní den 2008".